Při prohlídce moderního Městského stadionu Wroclaw.
Dorost Blížkovic jsem začal trénovat 22.7.2012, od té doby jsme včetně přípravných utkání sehráli celkem 65 zápasů, z toho jsme 7 prohráli, 5 remizovali a 53 vyhráli s celkovým skóre 329 vstřelených branek (což je průměr 5 branek na zápas) a 134 obdržených branek (což jsou asi 2 branky na zápas).
V sezóně 2012/2013 jsme hráli okresní soutěž a bez ztráty jediného bodu jsme postoupili do krajské soutěže. Krajskou soutěž 2013/2014 skupinu B, jsme po 4 prohrách, 3 remízách a 19-ti výhrách také vyhráli. Po těchto úspěších jsme se přihlásili díky panu Šrámkovi (dal myšlenku a kontakt) na mezinárodní turnaj do Polské Wroclawi.
Odjeli jsme 3. 7. 2014 v 10:00 z Blížkovic a do Wroclawi jsme dorazili v 18:30 (dvě hodiny jsme hledali areál). Po příjezdu jsme se nahlásili, navečeřeli a jeli tři čtvrtě hodiny na ubytovnu. Ve 20:00 už jsme museli čekat na autobus, který nás odvezl na slavnostní zahájení na náměstí do centra (cesta 30 minut). Zahájení začalo ve 21:00, ve 21:45 skončilo a v 22:00 byl odjezd, takže jsme měli moře času na prohlídku náměstí a jeho okolí. Po příjezdu na ubytovnu jsme se vybalili, dali jedno „teplý český“a šli spát.
V pátek ráno jsme jeli s Tomášem na zahajovací poradu, bohužel tam pustili jenom mě a i přes příslib českého překladu, mluvili „pazgřivci“ jen polsky a anglicky (já umím jen Rusky a špatně), ale našel jsem si překladatele, takže jsme informace měli.
V 13:50 jsme hráli první utkání proti Dánům a vyhráli 2:0, pak hned druhé proti Polákům a prohráli 2:1 (bohužel díky polskému rozhodčímu a především neproměňování šancí). Po zápase jsme se šli navečeřet a jeli na ubytovnu. Tam byl volný program, ale většina týmu se dívala na fotbal (mistrovství světa).
V sobotu jsme se nasnídali a jeli si prohlédnout Wroclawský fotbalový stadion (bylo nám slíbeno od pořadatelů turnaje, že celý), ale nakonec byl vstup umožněn jen na kousek tribuny. Po prohlídce jsme jeli na další dvě utkání – první jsme hráli ještě ve skupině proti českým Dolanům a navzdory neustálému tlaku, osmi nájezdům na jejich branku a čtyřikrát netrefení prázdné branky jsme po pěti střelách prohráli 5:2. Nic se ale nedělo, ze skupiny jsme postupovali ze čtvrtého místa a o postup mezi nejlepší čtyři jsme hráli proti domácí Wroclawi.
Po poločase za naší převahy to bylo 0:0, v druhé půli jsme je zase mačkali, ale gól jsme dát nemohli. Čtyři minuty před koncem opět zaúřadoval polský rozhodčí, když při jejich zoufalém odkopu neodpískal jasný metrový ofsajd, a tak jsme prohráli. Po zápase jsme šli na večeři a jeli nakoupit jídlo do místního Kauflandu, protože ta jejich jídla se nedala moc jíst. V neděli už byli kluci dost unavení, protože v těch vedrech to odehráli jen v jedenácti (Ondra Čermák a Jirka Moravec byli zranění ještě před turnajem).
Štěpán se v Bitvě brankářů umístil na skvělém 2. místě
Hráli jsme proti Slovákům a po nerozhodném výsledku 0:0 jsme prohráli na penalty a byli odsouzeni hrát o poslední místo. Náš zápas skončil v 11:45 a další jsme měli hrát ve 12:15 s přesunem přes celý areál. Samozřejmě jsme to nestíhali, kluci už byli opravdu hodně unavení. Nastoupili proti Maďarům a únava byla znát. I toto utkání jsme prohráli a skončili na posledním místě. Kluci, až na to poslední utkání, odehráli velice kvalitní turnaj a všichni, co naše zápasy sledovali, se na tom shodli. Ale historie se neptá, kluci do toho dali všechno a klobouk dolů, že vydrželi hrát celý turnaj bez vystřídání, v takovém tempu a horku. U mě ten turnaj vyhráli a děkuji jim za to. Po posledním zápase jsme si převzali pamětní medaile, skočili do aut a jeli domů. Určitě to pro nás byla velká zkušenost, kterou nám nikdo nevezme a jsem za ni rád.
Nová sezona bude těžká, budeme hrát znovu kraj, ale skončilo šest hráčů, které zkusí nahradit žáci, kteří ještě potřebují hodně trénovat. Bude to nový tým, který by měli držet ti, co zůstali. Tak nás zase choďte hojně podporovat na domácí utkání, stejně jak tomu bylo v minulé sezoně. Budeme to potřebovat. Za vaši přízeň vám moc děkujeme!
Závěrem bych chtěl velmi poděkovat Frantovi Hochmanovi za sehnání sponzorů, zastupitelstvu městyse Blížkovice, v čele se starostkou Šárkou Ježkovou, za zapůjčení auta a za věcné dary, firmě VIKO-okna, panu Dvořákovi za úhradu cesty, klukům za odvedené výkony (patří k nim i Milan Komenda), fanouškům a především Tomovi Řeřuchovi. Bez něj by to bylo poloviční.
Děkuji. Částek Josef, trenér
