15. kolo

Report

Do Horních Heršpic jsme odjížděli s cílem neprohrát, tak aby se k nám soupeř nepřiblížil v tabulce na tři body. A to i vzhledem k nepřesvědčivé formě z přípravy a soupeřovu zimnímu posilování zkušenými hráči, jež mají zkušenosti z vyšších soutěží.

Po příjezdu nás nemile překvapil povrch hřiště. Pořadatelé se ho snažili do poslední chvíle vylepšit, ale pořád to nebylo ono. V prvním poločase jsme měli několik zajímavých šancí před heršpickou svatyní, naši hráči byli u všeho rychleji a dařilo se jim lépe na těžkým terénu kombinovat. Ve 37. minutě přišla pro náš tým studená sprcha. Za naši obranu se dostal útočník Heršpic a sám se řítil na Štepána v brance, jenž zasáhl dobrým zákrokem. Zdálo se, že je ohrožení naší branky zažehnáno, když přišlo nedorozumění mezi brankářem a vracejícím se Josefem Částkem. Vyražený míč skončil metr od Šťepána a hráč domácích uklidil míč do prázdné brány. A tak se šlo za nepříznivého stavu 1:0  do kabin.

I druhý poločas jsme byly aktivnější, ale nemohli jsme se dostat do pokutového území, potažmo k ohrožení zařízení domácích. Od 68. minuty jsme změnili rozestavení hráčů a začali domácím hodně zatápět pod kotlem. Kýženého vyrovnání jsme se dočkali v 82. minutě, kdy dobře odvedl práci v pokutovém území Martin Pikolon, přenechal míč Pepovi Částkovi, ten jej propálil přes skrumáž hráčů. Gólman nestačil zareagovat a jen si na míč sáhl – 1:1. Oba týmy tak mohly být nakonec s bodem spokojeni.

Uznání za odřízení utkání s naprostým přehledem zaslouží trojice rozhodčích, heršpičtí za svačinu na zpáteční cestu v podobě čerstvých škvarků a fanoušci jež s týmem cestovali k zápasu a tam mu vytvořili téměř domácí atmosféru (i díky slabší účasti domácích fans).

Soupeř napsal:

K prvnímu jarnímu mistrovskému zápasu jsme doma přivítaly hosty z Blížkovic. V podzimním střetnutí jsme na jejich hřišti sice podlehly 3:1, ale předvedly jsme docela solidní výkon. Bohužel jsme všechny tři branky obdržely po standartních situacích, na které jsme si před zápasem chtěly dát pozor. Už při rozcvičce si obnovil zranění kolene Michal Procházka. Na jeho místo se musel netradičně posunout Josef Andrušík a Pepovo místo na pravém beku zaujal Tomáš Pantůček. K prvnímu zápasu v dresu Lokomotivy se po více než 20 letech představil exligový hráč Pavel Šustr, který navíc společně s Davidem Strakoňem nově společně trénují naše Áčko. Soupeř k nám přijel se stylem nakopávaných míčů, což je styl, který nám úplně nesedí, jelikož nás soupeř předčil ve výškové převaze. Po dvou závarech před naší bránou jsme i my začaly vystrkovat růžky. Množství míčů dokázal vybojovat Karel Felix svým dobrým pressingem. Několik slibně rozvíjejících se akcí, bohužel zastavil praporek pomezního. Do zakončení jsme se dostávaly hlavně ze střední vzdálenosti, pokusy Pavla Šustra nebo Michala Toncra však bránu neohrozily. Po pěkné kombinační akci postupoval špílmachr Dolníček sám na brankáře, jeho lobovaný pokus ještě zneškodnil vyběhnuvší brankář k nohám jejich obránce, ten se s brankářem srazil a míč doslova odevzdal na kopačku Karla Felixe, který už pohodlně dopravil míč do prázdné brány – 1:0. Ke konci poločasu jsme musely udělat první změnu v sestavě. Po nešťastné srážce Pantůčka s gólmanem Sýkorou musel první jmenovaný opustit hřiště. Jeho místo v obraně zaujal Pepa Andrušík a na Pepovo místo na levém křídle se postavil Tomáš Pavlíček, pro kterého to byl první ostrý start od září 2013 po zranění kolenních vazů (nepočítaje přátelské zápasy v zimní přípravě a pět minut posledního zápasu v městském přeboru pro zažití postupové euforie z minulé sezóny). Ke konci poločasu nás soupeř uzamknul sérií standartních situací, se kterými jsme si poradili, ikdyž s obtížemi. V poločase jsme si řekly, že nesmíme soupeře pouštět ke standartkám a více se pokoušet o kombinaci, kterou nám bohužel ztěžoval těžký terén. Tyto pokyny jsme dokázaly dodržovat zhruba prvních deset minut druhého poločasu, poté se z naší hry vytratila prakticky jakákoliv fotbalovost a my se dost přizpůsobily soupeři v nakopávaných míčích. S přibývajícím minutami nás soupeř zatlačil kolem našeho vápna, z čehož pramenily další nebezpečné standartní situace. Dost tvrdý zápas vyústil v další vynucené střídání, tentokrát nakopaného Felixe nahradil Dočkal, který si připsal v této sezóně první start za A mužstvo. Hodně tvrdých soubojů a nevybíravých faulů absolvoval náš špílmachr Dolníček. Do slibné šance se dostal Pavlíček, ten však správný moment prováhal a nastřelil pouze dobíhajícího obránce. Bohužel na druhé straně udeřili hosté. Po závaru v našem vápně vypálil přes shluk těl hostující Částek, který prostřelil i brankáře Sýkoru, který měl dost ztížený výhled – 1:1. V posledních minutách utkání schytal dalším nevybíravým zákrokem úder do nohy Dolníček, pro kterého to znamenalo střídání a diagnózu v úrazové nemocnici: zlomený nárt. Bohužel hostující fanoušci několika zbytečnými až trapnými komentáři obvinili Dolníčka z opakované simulace. Zraněného Dolníčka nahradil na zbývající minutky Tomáš Loder, který se ještě stihl připlést do strkanice s hostující střídačkou. Víc už se toho v zápase nestalo a my máme bohužel po ustrašeném a slabém výkonu z druhé půle pouze bod. Větší ztráta jsou však čtyři zranění z tohoto utkání. Střídání Pantůčka a Felixe by nemělo být vážnějšího charakteru, zlomená noha našeho nejlepšího střelce Dolníčka pro něj znamená pravděpodobně konec jarní sezóny. Velký otazník visí také nad kolenem Procházky, který se zranil při rozcvičce. Do dalšího zápasu na půdě Horních Kounic už by měla zasáhnout naše posila do středové řady – Petr Matušík z Novosedel. Doufejme, že se do kádru už brzy vrátí i Poláček, Stloukal, Malý, Suchar, Uma či Sýkora P. Velkou neznámou je zatím pokračování Talafy a Sedláka. Teď je důležité v úterý a ve čtvrtek opět velmi kvalitně potrénovat a pokusit se v sobotu přivézt si z Kounic nejlépe tři body.