15. kolo

Report

Proti týmu Pohořelic jsme ještě za našeho tříletého působení v 1.B třídě nikdy nebodovali. Jen v utkáních s tímto soupeřem získáváme červené karty jako na běžícím pásu. Do prvního jarního mače jsme tak šli s tím že chceme tuto šňůru protrhnout.

Zápas se dá krátce shrnout jako utkání dvou odlišných poločasu s minimem šancí na obou stranách.

První poločas jsme byli lepším týmem na hřišti my. Více jsme drželi balón na našich kopačkách, měli jsme i územní převahu. První šance přišla hned ve druhé minutě, kdy po levé straně zatáhl míč Svoboda Filip a centrem našel na zadní tyči zcela volného Martina Pikolana, který byl ve stoprocentní šanci. Jeho střelu z oleje se štěstím vytěsnil gólman hostí na roh. Druhá šance prvního poločasu přišla až ve 40. minutě, tentokrát v režii Pohořelic. Ty předvedly krásnou českou ulici a na Štěpána Dancingera běžel jejich útočník zcela sám. Štěpán byl naštěstí proti tomu aby soupeř otevřel skóre a vytáhl skvělý zákrok, za který sklidil obrovský a zasloužený aplaus od diváků.

Druhý poločas byl opět skoupý na gólové šance. Místo aby jsme určovali tempo hry my převzali aktivitu hosté. V 71. minutě pak přišel jediný gólový moment zápasu. Po naprosto zbytečný ztrátě balónu na půlce a krátkém vedení míče centroval pohořelický záložník do naší šestnáctky. Honzou Holíkem lehce tečovaný balon uklidit do naší svatyně Kuba Janík, jenž se jej snažil odehrát do zámezí. Nevadí, že jsme si dali vlastní gól, to se ve fotbale stává. Vadí mi že i když si říkáme že na sebe budeme na hřišti mluvit, v daný moment jsem nic neslyšel.

Závěrem utkání měl přijít náš enormní tlak na vyrovnání skóre, ale toho jsme se nedočkali. Raději jsme diskutovali s rozhodčím a mezi 85. až 88. minutou si nechali dát 3 žluté karty. To samozřejmě soupeři vyhovovalo, hra byla rozkouskovaná a již jsme se k žádné vážnější šanci nedostali.

K červené kartě již dostal Velčický se raději nebudu vyjadřovat, protože bych byl sprostý. Doteď postup pomezního rozdýchávám.