6. kolo

Report

Ruka osudu zapříčinila, že obě naše mužstva sehrála soutěžní zápas ve stejném termínu (tohle stojí minimálně za zamyšlení). Což pro osud bodového zisku Benfiky mělo negativní dopad. Již letmý pohled na sestavu a prázdnou lavičku náhradníků mluví za vše. Chyběli Egypťani Michal Samek a Milan Moravec a vykartovaný Martin Hlávka (oficiálně tvrdí, že je hráč „B“ mužstva). Zbytek, co měl ruce a nohy, zůstal v Blížkovicích. Z petřínského exilu se vrátil Milan Palát a mužstvo posílil i čerstvý otec Tonda Šrámek (ještě jednou velká gratulace). Navíc to mohlo dopadnout ještě hůř…

To, že čas odjezdu k venkovnímu zápasu je v Blížkovicích odjakživa pouze orientační údaj, si člověk za těch X let už zvykl. Ale aby se na venkovní utkání dostavili hráči „B“ mužstva, byť ani jeden nevzal auto, to tu ještě nebylo.

„Kdo teda vezme auto?“
„Já ho vezmu, ale měl jsem teď malý pivo,“ řekl jeden nejmenovaný hráč.
„Já ho teda taky vezmu, ale řídit po včerejšku asi ještě nemůžu,“ řekl druhý.

Tak se stalo, že El Correspondiente odvezl jednu půlku družstva a druhou odvezl Váša Dvořák, který si s sebou náhodou vzal papíry. Na křižovatce u státní jsme na sebe ještě z auta do auta houkli, jestli máme dresy, a když byly bezpečně v autě, mohlo se pokračovat v cestě.

Na hřiště Mramotic jsme dorazili cca 18 minut před výkopem. Tam už na nás netrpělivě čekal zbytek mužstva dorazivší po vlastní ose. Vzhledem k tomu, že trenér Martin Janyška byl toho času ve stavu nemocných, stál před mužstvem a před samotným výkopem další problém. Jak nahlásit soupisku? To naštěstí na dálku El Commandante Janyška zařídil (pro neznalé: je potřeba se přihlásit do systému pod uživatelským jménem a zadat heslo a potvrdit soupisku na zápas; papírové zápisy byly zrušeny). Stačilo tedy vyfotit obrazovku s čísly dresů, obléct dres se správným číslem a mohlo se jít vesele do utkání.

Suchý a tvrdý pažit našim borcům od začátku dělal nemalé potíže. Balon chvílemi odskakoval od země jak na basketbalu. Přes všechny komplikace kol a kolem to v úvodních minutách nevypadalo úplně beznadějně. Ne, že bychom soupeře přehrávali, ale hledal se o trochu více než my. Postupně si ale v pekelném vedru vypracovával územní převahu a našim borcům nezbývalo, než odkopávat balony.

Sami jsme byli nebezpeční jen ze standardních situací. Třetí zápas po sobě mohl Honza Dancinger dát gól hlavou/zády na přední tyči. Míč ale jen o chlup přeletěl břevno. Domácí ve 33. minutě udeřili z výkopu/odkopu od brány, kdy na polovině domácí útočník vyhrál hlavičkový souboj s naším stoperem a prodloužil míč na pravé křídlo. Tam se míče zmocnil jiný běžec a z hranice velkého vápna střelou na vzdálenější tyč nedal Tondovi v brance moc šancí.

Do poločasu jsme soupeře zatlačili a začali jsme rychleji chodit. Přišly i nějaké šance. Ve vápně se srazili Milan Palát a Jakub Pospíchal. Kdyby si Kuba zařval, mohl mít míč pro sebe a třeba by možná i vystřelil na branku a dal gól. Do poločasu to tak zkusil alespoň z přímého kopu do středu branky. Domácí gólman ale tuhle kulišárnu prokoukl a nenechal se nachytat.

V kabině se kluci hecli a podle toho vypadal výkon na začátku druhé půle. Značně unavený domácí tým úporně čelil hordě blížkovických nájezdníků a gól v soupeřově bráně visel na vlásku. Šance střídala šanci, ale chybělo důraznější zakončení.

Momentka ze zápasu: Vskutku zábavný pohled, když se cca 13 lidí snaží ve velkém vápně trefit míč. Jedna polovina by ho nejradši viděla v bráně a ta druhá zase někde na mezi vedle hřiště.

Rozhodla tak 66. minuta, kdy Milan Komenda chtěl rozehrát na pravý kraj, ale jeho slabší přihrávku vystihl obří domácí forvard. Vzniklo tak přečíslení dva na jednoho, postupně až čtyři na dva. Domácí obr se šinul k bráně jako lokomotiva, kdy odrazil zoufalý pokus našeho beka (nakonec i beka samotného) odebrat mu míč. To se nakonec přeci jen podařilo. Bohužel za cenu faulu a pokutového kopu.

Druhý inkasovaný gól se nakonec ukázal jako rozhodující a zlomový okamžik tohoto zápasu. Naše snaha se postupem času měnila v křeč. V zoufalé snaze vstřelit gól a zápas zkorigovat, jsme vrhli všechny síly do útoku. Bohužel neúspěšně. Na vítězství to v nedělním odpoledni v Mramoticích určitě nebylo. Každopádně alespoň bod jsme urvat mohli a soupeři tak přidělat pár vrásek na čele a ztrpčit posvícenskou neděli.

V příštím kole přivítá naše Benfika v neděli 18. 9. od 15:30 Jaroslavice „A“, které sestoupily z okresního přeboru a prozatím jsou na třetím místě.