Založení Sokola v Blížkovicích:
Tělocvičná jednota Sokol v Blížkovicích byla založena jako pobočka jednoty v Moravských Budějovicích 19.7. roku 1919. Myšlenka založit v Blžkovicích Sokol přišla teprve po vzniku republiky. Vyplula na povrch jako samozřejmý následek osamostatnění českého národa z područí habsburské monarchie.
Bezprostřední podnět této myšlenky vzešel několik měsíců po 28. říjnu 1918, při táboru lidu spojeném s oslavou upálení mistra Jana Husa (6. července 1919), zaranžovanou učitelem Roupcem za pomoci řídícího školy p. Jana Juříčka a několika mladých pokrokových občanů Blížkovic. Na táboru pořádaném večer při ohních v nedalekém „Hájku“ mluvil učitel Roupec, zatímco řídící učitel Juříček aranžoval ostatní potřeby oslavy (zpěv a pod). Řeč učitele Roupce, hluboce srdečná, měla úspěch. Blížkovští občané, s kterými ještě nikdy nikdo tak otevřeně a přímo o této otázce nemluvil, začali si uvědomovat, čím jsou povinni novým dobám a leckterému bylo jasno, čím je povinen svému skutečnému národu.
Na žádost několika nejnadšenějších mladých se ujal založení Sokola řídící učitel Jan Juříček. Brzy nato však vystoupil ze Sokola docela. Pod tímto zorným úhlem vidíme pravé základy vzniku jednoty blížkovské dne 27. července 1919. To se zde konala ustavující valná hromada odboru Tělocvičné jednoty Sokola Mor. Budějovického, za účasti 29 bratří, 11 sester a delegátů z Budějovic: bratrů Jahody, Jenerála a Sartnera.
Sám zápis o této první schůzi nevypovídá mnoho. Schůzi zahájil bratr Juříček uvítáním přítomných a žádal je, aby pevně vykonávali svoje povinnosti sokolské. Br. Jahoda vyložil jadrnými slovy sokolskou myšlenku. Poté byly přečteny stanovy a vzaty všemi na vědomí. Po jednohlasném usnesení byla přijata volba aklamací.
starosta – Konvalina Petr (hostinský)
místostarosta – Sláma Josef (rolník)
náčelník – Ležák František (učitel)
vzdělávatel – Juříček Jan (učitel)
revizoři – Juříček Jan, Roupec Antonín
členové výboru – Wolf Karel, Sláma Vojtěch, Salaquarda František, Konvalina Antonín, Makovička Bohumír, Sláma Robert, Zahradníková Růžena, Stehlíková Božena
Příspěvek byl stanoven ve výši 50 haléřů, zápisné 2 Kč.
Toť jsou začátky naší jednoty. Sic se ukázalo, že hned první rok je rokem kritickým, ale nakonec byl zdárně překonán. Obrat k lepšímu nastal po první valné hromadě, kdy se stal jednatelem br. Roupec, který se vrátil z vojny a věnoval Sokolu úsilí, jaké jen bylo možno věnovati. Jeho zásluhou nastoupil Sokol lepší, slibnější počáteční pouť do budoucna.
Sokolovna:
V roce 1921 byl založen stavební fond. Jeho základem se stalo 6.000 Kčs z druhého veřejného cvičení. V roce 1931 už v něm bylo 70.000 Kčs. Na provedení stavby bylo v místní Raiffaisence vypůjčeno 60.000 Kčs (psáno na br. Bouzara) a ve spořitelně v Mor. Budějovicích dalších 110.000 Kčs (psáno na br. Šustu).
Ročně bylo potřeba 11.000 Kčs jen na úroky. Aby se získaly potřebné peníze, byla provedena podomní sbírka po celých Blížkovicích. Bratr Roupec a p. Deutschová (hostinská) přispěli po 1.000 Kčs. Dělníci a zedníci pracovali každý den 1 hodinu zdarma. Bratři, sestry i ostatní občané pomáhali, i potahy zdarma zapůjčili. Členstvo po deset let přispívalo na splátky pěti korunami měsíčně, nebo padesáti ročně.
Stavba byla zadána br. A. Babákovi. Bratr Pecháček (též stavitel) vedl stavební deník. 30.8.1931 byl položen základní stavební kámen, aby mohla být 7. prosince uspořádána kolaudace hotové stavby.
Sokolníkem byl od počátku br. Petr Kapinus. Malou galerku pro hudbu pořídili v roce 1946 železničáři.
Od devadesátých letech byla sokolovna pronajmuta a sloužila jako diskotéka. V roce 2015 byl pronájem ukončen. V roce 2017 došlo k převodu na městys, v jednání je celková rekonstrukce.