Nedělní utkání sledoval Pavel Hochman jen z bytovky, protože dostal neštovice. Mám dojem, že po zápase ho postihl také infarkt. Borci ukázali jak se jasně vyvíjející utkání dá prohrát.
Zápas přitom začal naším skvělým nástupem a prvních 20 minut vše nasvědčovalo jasnému vítězství. Hned po rozehře si Laďa Vybíral všiml že je gólman soupeře příliš venku z brány a šikovně ho přehodil – 1:0. V jedenácté minutě zatáhl Radim Hochman balon po pravé straně a po jeho střele doklepl Dalibor Peřinka do prázdné branky – 2:0. Hra pokračovala převážně na soupeřově půli a v devatenácté minutě opět Radim Hochman utekl z pravé strany a našel volného Radka Vybírala, jenž střelou pod víko nedal brankáři šanci 3:0.
Nikoho z týmu ani fanoušků v ochozech by v tu chvíli ve snu nenapadlo, co se bude dít místo pokračování naší nátlakové hry. Uspokojili jsme se s dosavadním výsledkem a začali bránit. To se vymstilo ve 27. minutě, když po pravé straně lehce prošel hráč soupeře a snížil na 3:1. Naše statická hra pokračovala a v 34. minutě po odraženém balónu soupeř snadno snížil – 3:2. I přes pokračující chabý výkon jsme si vytvořili 3 tutovky, bohužel bez využití a tak soupeř ve 44. minutě po mega hrubce Kuby Janíka vyrovnal na 3:3.
V kabině jsem se snažil kluky vyburcovat k nátlakové hře a ke klidu s tím, že nic není ztraceno. Bohužel nemám možnost adekvátního střídání, tak jsem alespoň posílil útok Adamem Čechem a na beka jsem stáhl Dalibora Peřinku. Soupeř cítil že má navrch, což v 55′ potvrdil pěknou střelou zpoza vápna – 3:4. Ještě jsme se zmohli na vyrovnání, kdy si v 59. minutě vyměnili Radek Vybíral s Radimem Hochmanam role a druhý jmenovaný vyrovnal. Na víc už jsme se nezmohli, naopak poustili jsme soupeře do několika přečíslení a ten toho v 78. minutě využil – 4:5.
Závěr se z tohoto utkání nedá dělat. Kluci se ukolébali výsledkem, a poté už se nemohli dostat do tempa. Bohužel je nás málo, takže se nedá pomoci ani střídáním. Po utkání jsem zaslechl že to prohrál Dalibor Peřinka, když se místo zakopnutí do autu snažil rozehrát. Musel jsem se ho ostře zastat. Ano, vyřešil to nejhůř jak se dalo, nahrál přímo soupeři do gólovky, ale to že dvakrát zachránil prázdnou branku a vcelku si svého útočníka uhlídal, to už dotyčný neviděl.
Nebudu nikoho chválit protože není moc koho. Závěrem chci říct, že chybami se člověk učí. Doufám tak, že to co jsme se v neděli naučili, už nezapomeneme. V sobotu jedem na hřiště třetího týmu tabulky Mikulova. Tam můžeme jen překvapit, tak doufám že budeme hrát v klidu.