15. kolo

Report

První jarní domácí utkání naši čutálitos sehráli s oblíbeným soupeřem z Újezdu u Brna. Přesné statistiky vzájemných utkání neznám, ale mám pocit, že se nám proti nim spíše daří, než že by nás budili ze sna (pozn. red.: před tímto zápasem 3 vítězství, dvě remízy, bez porážky). Sestava nedoznala oproti minulému úspěšnému utkání v Hevlíně takřka žádných změn, slunko pálilo a pivo chutnalo jako vždy skvěle.

Hosté dorazili na utkání zhruba jen půl hodiny předem a ještě studení a zatuhlí sledovali, jak naši borci roztáčejí kolotoč hned od první minuty. No a když se kolotoč ve třetí minutě na chvilku zastavil, prásknul do balonu Honza Holík. Z vlastní poloviny nakopnul míč až na velké vápno soupeře, kde před vybíhajícím brankářem hostí ťuknul špičkou nohy do skákajícího balonu Kuba Velčický a bylo to 1:0 pro naše barvy. Jaká radost propukla v růžku nejvěrnějších netřeba popisovat.

Po celý první poločas jsme si udržovali mírnou až střední převahu, kterou jsme však nebyli schopni přetavit v kýžené gólové oslavy. Utkání tak dlouhou dobu zůstávalo zcela otevřené. O to víc, když hostující hráči prokazovali, jak rychle dokážou být s míčem od vlastní brány u té naší. Rychlost jejich brejků byla alespoň zpočátku úctyhodná a znamenala pro naši branku nebezpečí.

O přestávce tak nejeden domácí fanoušek musel být pln očekávání, co přinese druhý poločas. Někdo cítil ve vzduchu jasné tři body pro domácí, jiný strašil, aby hosté nevyrovnali. Někomu to bylo úplně jedno, protože přišel hlavně na pivo, a ne na fotbal.

Druhá půlka opět v mém podání znamená sníženou koncentraci na zápas, a proto se zmůžu jen na pár krátkých vět. Mleli jsme je hlava nehlava a přišly dokonce i góly. Nejprve navýšil skóre zápasu na rozdíl dvou branek Filip Svoboda (popis gólové situace není k dispozici). Hosté ještě sem tam trošku zahrozili, ale k nějaké jó velké šanci se už nedostali.

V 82. minutě přinesl na domácí kopačky definitivní klid svým druhým gólem Kuba Velčický, který si v úniku položil kličkou doprava hostujícího brankáře a míč následně uklidil do odkryté branky – 3:0 a bylo vymalováno.

Bohužel v samotném závěru utkání došlo při přímém kopu k nešťastnému střetu našeho brankáře Štěpána Dancingera s hostujícím hráčem na pomezí malého vápna. Oba hráči se srazili hlavami, přičemž hůře dopadl hostující hráč. Blíže se o inkriminovaném okamžiku nebudu rozepisovat, jelikož to nebyl příjemný okamžik. Klid v této vypjaté situaci přinesla svým rychlým zásahem divačka – záchranářka, za což jí patří velký dík. Věřme, že oba borci budou brzy v pořádku a znovu budou běhat po travnatých pažitech (pozn. red.: dle aktuálních informací jsou již oba hráči v pořádku).

No a kam za fotbalem příště? Buď můžete autobusem vyrazit na sobotní oběd do Kohoutovic, kde vám dopoledne k pivku a fotbalu i uvaří něco k snědku (odjezd ale bude nějak šíleně brzo). Nebo v neděli od 15:30 hraje doma své další utkání naše věhlasná Benfica, která si po prohře ve Vrbovci bude chtít spravit chuť s Micmanicemi a současně bude chtít odčinit podzimní výbuch na hřišti soupeře, kde dostala potupnou nálož 8:1.

Vážení příznivci, tímto se s Vámi na nějaký čas loučím. Povinnosti z jiného sportu a dovolená mi brání se s Vámi podělit o postřehy z utkání našich barev minimálně v následujících třech týdnech. Nevězte hlavu, já se vrátím.