9. kolo

Report

Po vítězném utkání v Křepicích, kdy Benfica zaznamenala vítězství 4:0 a překvapila snad celý okres, přivítala v sobotním utkání na domácí půdě mužstvo FK Hatě „A“. Tedy mužstvo, s jehož rezervou sváděla ještě minulou sezonu boje v pralesní lize. Při pohledu na tabulku před samotným utkáním zápas sliboval velice vyrovnaný boj, což se ostatně také potvrdilo na place.

Budu se zde již po několikáté opakovat, ale opět nám nevyšla první půle a Benfica boys byli nuceni vše zachraňovat až v poločase druhém. Nic naplat, že jsme první půli hráli „na barák“. Během prvních 45 minut toho nebylo na hřišti příliš k vidění. Obě mužstva si navzájem vyměňovala míče, sem tam zahrozila a hosté vstřelili jeden gól. Jakoby pověstné ticho před bouří, která se měla strhnout v druhém poločase.

Přestávkový program tak vyplnila diskuze nad inkasovaným gólem a nedělní výjezd A mužstva do Újezdu u Brna.

Druhý poločas jsme začali o poznání aktivněji. Ve 49. minutě byl ze hřiště stažen Pepa Dancinger (nechal se vystřídat), kterého sužovaly jisté neduhy, jež mu bránily podat na hřišti 100% výkon. Reportérovi utkání se podařila zjistit přesná příčina, nicméně vzhledem k citlivosti tématu si je nechám pro sebe.

Za zlepšenou hru ve druhém poločase jsme byli po zásluze odměněni vyrovnávajícím gólem, který asi vstřelil Lukáš Samek (z protějšího rohu je na druhou branku opravdu špatně vidět). Benfica chvílemi předváděla hru, jako by to ani Benfica nebyla. Důkazem budiž akce před naším druhým gólem, kdy to kluci rozehráli po pravé straně, strčili si míč do středu, zpátky na křídlo, centr do vápna a Martin Janyška uklidil balon nekompromisně pod břevno.

Nic naplat, vedení jsme si neužili moc dlouho. Prakticky za několik málo minut přesným nákopem za obranu hosté uvolnili svého útočníka, který střelou po zemi kolem vyběhnuvšího Tondy Dvořáka opětovně srovnal skóre.

Zřejmě v této fázi utkání se odehrály dva velmi důležité okamžiky, které ovlivnily jeho zbytek. Po faulu na Martina Janyšku byl vyloučen hostující hráč a Hatím tak nezbylo nic jiného než dohrávat utkání pouze v deseti. Navíc po následném faulu ve velkém vápně čelili penaltě. Tu s přehledem kopnul Milan Komenda a hosté tak opět tahali za kratší provaz – 3:2.

Za několik minut na to, po centrovaném míči, navýšil naše vedení druhou brankou v zápase Milan Komenda a vypadalo to na klidný průběh zbytku utkání s pocitem, že jsme odpor soupeře definitivně zlomili. Soupeř ale bojoval až do samotného konce a byl za svoji snahu odměněn brankou na 4:3 z pohledu domácích. „Holt to budou zase nervy až do konce“, povzdechl si nejeden domácí fanda.

Nebyly. Kluci to celkem profesorsky dohráli a mohli se tak radovat ze své celkově čtvrté výhry ve „trojce“. Bujaré oslavy se v pozdních večerních hodinách přenesly/převezly do nedaleké sousední vsi.